RUNA DRUHÁ
NA SABBATU ZLÝCH MOCNOSTÍ

V této runě se ocitá čtenář na mimořádném sjezdu pekelníků, démonů a sukkubů, kterým se náš nápad vyjet letos do Finska pranic nelíbí. Lucifer opovržlivě shazuje ze stolu nápady a dosavadní přijatá opatření našich strážných ďáblů. Oslovuje klíšťata na Rovišti a vtěluje se do účetní Meziresortní protidrogové komise. Rány osudu dopadají na naše bedra, my však oba vstáváme jako Fénix z popela a neznáme bolest. Démoni v zoufalství vzývají duchy počasí a vod z Karibiku a páchají voodoo. Nad Českou republikou začíná nepřetržitě pršet.. Záplavy působí stomiliardovou škodu. Belzebub vznáší námitku, jestli se to trochu nepřehnalo. Luciferovi ujede zakázané slovíčko...

Slyšte slova veršotepná
Slyšte runy čaromocné
O pekle jež snažilo se
Naše plány překaziti
Nešťastné nás učiniti
Slyšte runy čaromocné
O zmařených rejdech pekla

"Tak co máme dneska k projednání?"
Sirným sklepením kdesi pod jižním Pákistánem zahřmí Luciferova slova jako hrom. Ďáblové, démoni, sukkubové a raraši se poděšeně krčí v lavicích, jako žáčci, přistižení paní učitelkou v nevědomosti. Ariel se roztřese strachy, až mu od rohů stříká heroinový koncentrát. Jestli totiž přijde řeč zase na jedenácté září, je s ním konec. Lucifer už mu určitě nebude tolerovat, že zase nedokázal včas polít Usámu bin Ládina a Jirku Bushe pekelnou vodou nenávisti a třetí světová válka se tak zase o pár týdnů musí odložit. Má pocit, že vybombardovaná vesnice civilistů u Maimany a pokus o vzpouru vězněných talibů v Kábulu není za půl roku takové vysvědčení, které se od něj očekávalo. Je to trochu málo, to vědí i pekelníci u jeho stolu, proto se na něj trochu vyčítavě dívají a on ví, že musí přijít s něčím pořádným, s něčím, co všem pochybovačům zacpe tlamy. Že se jednou lidstvo vyvraždí, to je sice jisté, ale Lucifer to nechce vnímat.
"Moje taktika je spíš ničit jednotlivý lidský osudy!" Na globální katastrofy Ariel moc nespoléhá. "Lidi se chovaj jako prasata a nás démony v podstatě nepotřebujou!" myslí si Ariel. "Větší jízda je někomu přece pěkně počochnit život, zkazit mu radost z něj a uvrhnout jej do pochyb a beznaděje. Takovej materiál, to je pak něco pro peklo! Co se budu furt angažovat v terrorismu nebo v zahraniční politice Spojenejch států!!! To je loženka, že se něco stane, tam sem ouplně zbytečnej..."
Ariel se vzrušením kývá tak, že bodl růžkem plným LSD do zad Luciferovu osobní asistentku Prasomilu, až ta vzrušením vyjekla a vznesla se ke stropu, osvícenému čadícími ropnými lampičkami.
Lucifer vypouští mocný freonový pšouk a tázavě se zadívá na Ariela:
"Tak co, máš něco?"
"Hele, šéfe, no nevim" nasazuje familiární tón Ariel. (Přece jen, to 11.září se mu celkem vyvedlo a tak si to může lajsnout). "Dobře víš, že už sem starej pardál a mám svý libůstky."
"Sakra, nemůžeš chvíli mluvit k věci?" osopí se na něj Lucifer. "Trochu mi připomínáš toho politika, no...toho Kavana! Keců spousta a výsledky žádný...Jen samej průser!"
"No víš co. Celkem bych rád někomu pořádně zmršil radost ze života. Jeden tip bych měl!"
Celá pekelná elita upře na Ariela dioxiny podlité oči.
"Helejte, vemte si toho Podzemskýho, třeba! Toho podělanýho cestovatele, jak jezdí do Finska a šíří ve svejch stupidních knihách pozitivní nálady, lásku k přírodě a takový svinstva! To je nebezpečnej člověk!!!"
"To jo" zahučí pekelná elita. "Tomu by se měl přistřihnout tipec!"
Ariel se uchechtne a vyplivne na zem slinu jak z Černobylu. "Tenhle hajzl se zase chystá jet na sever! To je ouplnej nezmar! Vono mu nevadí, že nebere skoro žádný prachy, dělá tu...no fuj...SOCIÁLNÍ PRÁCI...a stejně má zase našetříno! Sedí si klidně v hospodě a plánuje si cestu! Je pořád v pohodě a myslí si, že se mu nic nemůže stát! Takovej není jako vostatní bídný lidský červi, který už máme pod kontrolou! Takovej typickej byznysmen, to je jiná! Sedí si v práci 20 hodin denně, slouží nám jak umí, bere statisíce a pak jede nanejvejš na tejden do Řecka...Takovej je už chycenej, už škodí! Ale tenhle...no a ten jeho kámoš Pláča, to je ještě horší! Ty dyš se daj dohromady, tak je to průser! Ty sou schopný bejt i ŠŤASTNÝ a UŽÍVAT SI ŽIVOT! A pak vo tom zas něco napíšou něco pozitivního..."
"Rozumim!" odtuší Lucifer. "Tyhle panáčkové sou předem vodbytý! Kde sou jejich strážný ďáblíci!!! Ihned je sem zavolejte!"
Z oddělení šedomyších záležitostí si to již do elitního sálu supí Hnojník a Humusák, osobní přidělenci zmiňovaných nešťastníků.
"Ty jo, bude průser!" běduje Hnojník. "Já ti řikal, že by bylo lepší začít něco dělat a ne se jen válet u pekelnýho výčepu..."
"Neblbni!" nadme se Humusák."Víš jaká je to čest pro raracha šedomyší kategorie bejt pozvanej na nejvyšší grémium! To se u nás v hospodě podělaj respektem! I kdyby nás Lucifouš pěkně sprd, tak to přežijem, přežili sme horší věci! A ta sláva a ten věhlas, pekelná mustaviina bude u nás v knajpě pro nás rok zdarma!"
"Ajajaj, to by bylo žůžo..."

Po hodině se oba šedomyší ďáblíci potácí zdrceně zpět. Jojo, zahrávat si s Luciferem se nevyplácí. Pěkně je to ale seřval! Co to prej je za práci, zařídit, že s tím pitomcem Podzemským nemůže jet na Sever jeho milá, co to je za prkotinu, že od něj chtěla utéct pracovat do Pardubic, copak stojí vůbec za zmínku, že se Hnojníkovi podařilo posednout Podzemského lektorku na psychologickém výcviku, která mu na týden zkazila náladu? Výsledek - NULA! A Humusák? Ten dopad ještě hůř. Ten neudělal s odbojným Pláčou nic většího, než že zařídil krach prodejny CD, odkud si ten lidský škvor pod rukou půjčoval zdarma kompaktní desky...
"Stejně už jich má plnej komp!" čílí se Lucifer. "Jste NULY!! Za trest nesmíte tři roky chlastat mustaviinu a musíte každou noc šúrovat pekelnej bordel v baru"...Ojojoj...
"To je bordel!" řve Lucifer, až se v náhorním Karabachu třese zem. "Zas je všecko na mě!"
Sjetá asistentka Prasomila však už míchá pro svého pána koktejl čarodějných lektvarů a Lucifer si mumlá zatím nesrozumitelné hlášky. Celá pekelná elita je však v pozoru. Šéfik to vzal do pazourů! Joj, z toho bude mela! To bysme teda nechtěli bejt v kůži těch dvou lidskejch nicek! Ty to maj spočítaný! Krčí se v koutech pekelného sálu a s úlevou se tetelí, že Luciferovu zlost odnesli pro tentokrát jen dva šedomyší raraši a pochopitelně ti dva človíčkové. To již Lucifer vstává a drápe se na pekelnou svatyni. Prasomila mu hbitě nalévá do kalíšku neředěný pervitin. Lucifer si odkašle mocnou slinu z lehkých topných olejů a spouští strašlivé zaklínadlo:

Hoj ty klíště smrtonosné
ty záludná černá klíšťko
najdi místo na svém světě
po údolích po planinách
nasaj nemoc do svých útrob
do svých dutin tělních hnusných!!!

Najdi cestu k Podzemskému
K jeho nohám kráčejícím
Zakousni se hltavě pij
Krev mu vyměň za mok smrtný
Hoj ty klíště smrtonosné
Ze tvých dutin tělních hnusných!!!

A ty peněz silná moci
Sílo úřednická větší!
Sestup ke mně přilez ke mně
Do pekelných temnot hlubin
Zpras Pláčovi život světlý
Život jeho bezstarostný!
Úsměv nechť mu zruší dluhy
Radost úřednický papír!!!
Nechť se peněz nedostává
Pláčovi jež život vodí
Nechť mu úřad volnost vezme
Radost úřednický papír!!!


"Tak to by bylo!" chechtá se po chvíli již spokojený Lucifer. "Pánové maj po ptákách! Proč chodit za kováříčkem, když je tu KOVÁŘ!" (Uhodí se v prsa, ze kterých vylezou morové štěnice a míří si to rovnou do Východního Timoru).
Pekelníci obdivně vrtí rohatýma hlavama. Tak to by nás nenapadlo!!! Jak je to jednoduché!! Pláčovi přijde do týdne dopis z Meziresortní protidrogové komise, že na základě změn v legislativě grantové politiky má u této instituce osmdesátitisícový dluh a na krku berní úřad, okresní úřad, hloubkovou kontrolu z ministerstva...
A tomu potměšilému rosomákovi Podzemskému konečně dojde, že příroda není žádná jeho kámoška, jak si bláhově dosud myslil, ale podlá potvora, která mu do kůže zavrtá sedm nakažených klíšťat! A až se mu končetiny zkroutí v bolesti ze zákeřné borreliózy, taky mu dojde, že letos žádná cesta na Sever nebude!!!
Pekelníci tonou v nábožném úžasu. Tak náš šéfik, to je kapacita! Ten se s nikým nepárá! Ten za to umí vzít!
Jednohlasý chór naruší jen strááášně tichoučký hlas Gamaliela, věčného pochybovače a skeptika mezi rohatými:
"Když já nevim...To zaklínání asi nebylo špatný...ale proč jen prosatana šéfik zvolil ve verších KALEVALSKEJ METR!!! Vždyť to je finskej národní verš!!! To určitě nevyjde..."

Pláča:
Žil jsem si až podivuhodně šťastně a pohodlně v té naší nymburské kotlině. Byl jsem spokojeným "generálním ředitelem všech K-center na Nymbursku" jak mě jednou ve slabé chvilce nazval místní tisk. Moje ředitelská sesle byla pevná jak švédská žula, mí podřízení oddaní a loajální, žena poslušná s kulinářskými dovednostmi a poprsím č.4 a paní Jana při roznosu piva v hostinci Žofín neobyčejně hbitá. Nemělo to však míti dlouhého trvání.
Musím laskavé čtenáře dopředu upozornit, že následující řádky nebudou k smíchu, že se tato událost skutečně stala, nic není smyšleno a podobnost tak není čistě náhodná. Zároveň žádám citlivější duše, aby následující odstavce raději přeskočili...
Jednoho pošmourného únorového rána roku 2002 jsem se probudil zvoněním mého mobilního telefonu. Na druhém konci pomyslného, fiktivního drátu nebyl nikdo menší než vedoucí finančního referátu OkÚ Nymburk, která mi nekompromisním hlasem sdělila, že nejpozději do tří dnů musím na účet Okresního úřadu vrátit neoprávněně vyčerpaných 85.000 Kč z dotace na rok 2001. "Kde bych je asi vzal?" otázal jsem se naivně. "Vždyť jsme celou dotaci vyčerpali a vyúčtování jsme vám předali k 31.12.2001!" "To je váš problém", odpověděla a zavěsila. Ve skoro nepříčetné agónii jsem se rozběhl na Okresní úřad. Bohužel věci měly ještě katastrofičtější nádech než jsem si myslel. Okresní úřad chtěl opravdu do 15. února zpět 85.000 Kč aby je mohl zahrnout do konečného vyúčtování, které každoročně zasílá k tomuto datu na Ministerstvo financí. Pokud prý peníze nevrátíme, bude naše organizace označena za dlužníka, na kterém se budou tyto peníze soudně vymáhat, navíc a co je ještě tragičtější, nedostaneme už nikdy od nikoho ani halíř. Ten, kdo někdy dělal v "neziskovce" ví, jak to s dotacemi každoročně bývá. A nám tam v tuto chvíli viselo ve vzduchu 420.000 Kč, které jen a jen čekaly na to, až se ocitnou na našem účtě a z nich se zaplatí účty za telefon, plyn, vodu, cestovné, výplaty (a z tý výplaty pojedu do Finska) apod. Zeptal jsem se tedy, kde přišli na oněch konkrétních 85.000 Kč. Bylo mi sděleno, že se jedná o rozdíl na nedodržení povinné spoluúčasti na našem projektu v roce 2001. Spoluúčast neziskovky z celkového rozpočtu musí být totiž minimálně 30%. Když teda máte rozpočet milión, můžete dostat maximálně 700.000 a vy sami musíte někde sehnat 300.000. Když při konečným vyúčtování neprokážete, že jste opravdu těch 300.000 sehnali, musíte poměrně k tomu, co jste nesehnali část z těch státních peněz vrátit. Na palici co? A tohle se podle nich stalo.... No to bych se z toho p..r.l !!! Okamžitě jsem volal naši účetní, aby mi přivezla smlouvu o poskytnutí té dotace. Smlouvu mám v ruce a koukám, že je v ní napsáno, že "Prostředky jsou určeny na neinvestiční náklady a musí být využity v souladu s podmínkami stanovenými v příloze Usnesení vlády ČR ze dne 14. 7. 1999 č. 731/99." "Ale pozor", připomínám všetečným úředníkům, "Toto usnesení vlády je staré, v tomto usnesení vlády se mluví o spoluúčasti minimálně 10-30%!!!". Číslo usnesení a jeho znění je okamžitě vyhledáno...a...mám pravdu. Takže adiós amígos! Toho Černýho Petra máte vy, holenkové! Nakonec se to vyřešilo vlídně a diplomaticky, tak jak to umí jen státní úředníci. Do vyúčtování pro MF totiž bylo uvedeno, že "dotace byla vyčerpána v plné výši". Nic víc, nic míň...
Problém nastal 14 dní poté, co mi volal přímý poskytovatel dotace (OkÚ byl pouze prostředník) Úřad Vlády České republiky - Meziresortní protidrogová komise, kdy mi oznámili, že jelikož jsme nedodrželi již zmiňovanou 30% spoluúčast, neuvidíme z přislíbených peněz na letošek ani desetník. Ohradil jsem se, že máme vše v pořádku, že jsme řádně dodrželi podepsanou smlouvu. Chtěli ji vidět. Dostali ji poštou, uznali, že máme pravdu a vyzvali přednostu OkÚ Nymburk ať z toho na úřadě vyvodí "personální důsledky". Myslel jsem si, že už je konečně pokoj...Nic víc, nic míň...
Za týden volali z ÚV (ne Ústřední Výbor, ale Úřad Vlády) znovu, že prý se usnesli, že když předložíme potvrzení od našeho místního Finančního úřadu, že je vyúčtování dotace za rok 2001 v pořádku, že nám peníze na letošek přidělí, že jsme stále zařazeni v kolonce "dlužník" a dokud dluh vůči státu nevyrovnáme, nemáme nárok peníze dostat. Rozběhl jsem se tedy na finanční úřad, kde mi sdělili, že vůbec, ale vůbec žádný dluh u státu nemáme, že jim ministerstvo financí nic k prošetření nepředalo a pravděpodobně i nepředá. Přímým dotazem na MF bylo toto potvrzeno, dluh 85.000 Kč neexistuje. Volám tedy na ÚV, ale ti si stojí na svém, dokud dluh neu.... a ještě korunu všeho "Vymáhejte ty peníze soudně na Okresním úřadě", řekli mi. Tečka. Telefon leží... Co teď ? I kdybychom ty peníze nakrásně měli, nemůžeme je nikomu vrátit, protože se po nich nikdo neshání a dokud nebudu mít v ruce potvrzení, že jsem je vrátil, nedostaneme těch 420.000 Kč na letošek!!!! Soudit se s OkÚ je nesmysl, to se může táhnout léta a stejně 31.12.2002 končej a já ty prachy potřebuju teď hned!
Po racionálním zvážení situace jsem se vydal zpět na finanční úřad, oddělení dotací. Vstoupivše do dveří jsem směrem ke dvěma sedícím úřednicím prohlásil: "Dobrý den, jsem Pavel Plaček, předseda naší organizace, jdu se vám udat, proveďte u nás finanční kontrolu za minulý rok!" Koukaly udiveně, ale poté, co jsem jim vysvětlil v jaké jsme situaci, a poté, co jsme překonali ještě několik maličkostí jako to, že vlastně právně u nich vůbec neexistujeme, jelikož nás tam Ministerstvo vnitra nenahlásilo, že se nemůžu sám udat, jelikož podnět  musí vyjít z Ministerstva financí (u kterého jako dlužníci vedeni díky šalamounské větě OkÚ nejsme), provedli ty hodné paní kontrolu účetnictví za rok 2001, uznali, že OkÚ udělal chybu a vyměřily mi k vrácení 46.000 Kč s tím ať to na Okresním úřadě soudně vymáhám. Lejstro jsem poslal na ÚV, 420.000 Kč jsme dostali, požádal jsem si o odpuštění dlužné částky na finanční ředitelství do Prahy a před třemi dny jsem dostal vyrozumění, že se tento dluh odpouští. Dnes je 25.10.2002... A tak jsem mohl jet do Finska.

Rosomák:
Když jsem byl mladší, přišlo mi od dospělých dosti triviální si připíjet "na zdraví". Vždy jsem měl v zásobě spoustu jiných přípitků, více či méně vtipných...Sranda mě však přešla na začátku června, poté, co jsem po výstupu na skály v oblasti Roviště našel na svém těle přisátých 7 klíšťat. Jakási předtucha mi napověděla, že tentokrát z toho nevyváznu lacino. Opravdu, po 2 týdnech začínají první podivné příznaky, jejichž intenzita se začíná stupňovat - únava, škubání ve svalech, bolesti v kloubech a kostech, brnění v končetinách...Okolí mě ujišťuje, že somatizuju, ale já dobře slyším chechtot pekelných stvůr - hehe, blbečku, takže žádný Finsko! Ty bláhovče, budeš trpět a úpět!
K lékaři jdu po 6 týdnech od kousnutí (dřív to nejde kvůli tvorbě protilátek zjistitelných krevními testy) a po dalších 10 dnech přichází špatná zpráva - nález na borreliózu je pozitivní. Jedu k doktorovi a skoro se mi hrnou slzy do očí - má smysl se ještě na něco těšit? Má smysl mít z něčeho radost? Čerti musej mít radost, neb propadám pochybám o smyslu života a propadám se do hluboké bažiny malomyslnosti. U lékaře dostávám do ruky 3 krabičky zlověstně vyhlížejících tetracyklinových antibiotik (60ks) a když slyším lékařovo upozornění, že při medikaci tímto dryjákem mohu zvracet, mít střevní potíže, nesmím vůbec na slunce, nesmím vůbec alkohol atp., dělá se mi zle už dopředu. Rádoby ledabyle se ptám, zda mohu chodit do práce. První pozitivní zpráva! Výsledky prý nejsou nejhorší, hladina virů v krvi není akutní, takže do práce můžu. Rádoby ledabyle se ještě  táži, zda mohu odjet na měsíc do Finska. Doktor odpovídá: "Ale samozřejmě, pokud nebudete na slunci!"
No to by snad šlo, stejně bude pořád pršet...! Vzhledem k tomu, že po týdnu braní potíže začínají ustupovat a já antibiotika snáším bez vedlejších účinků, začíná se karta obracet. Ha, vy prokletí démoni! Hin sa hukáže, kdo s koho!!!

V pekle je zase horko víc, než by bylo třeba. Elitní grémium se netrpělivě ošívá, neboť tato situace není zcela běžná. Po celou dobu mohli na velkoplošných obrazovkách sledovat, jak se vyvíjí situace. Počáteční aplaus a nadšení však časem začaly utichat na úkor až nepekelně mrazivého ticha. Jak z toho vyklouznout? Vždyť magické zaklínadlo vyslovil sám Lucifer a ten, jak všichni víme, přece nesnese, když někdo poukáže na jeho vlastní chybu...Lucifer přece nikdy nechybuje!!! Ojoj, pokud se někdo ozve, čeká jej nejméně sto let ve vyhnanství v nebi, kde bude muset mýt andělské záchodky! Snad jen Gamaliel by mohl něco utrousit, tomu přeci Lucifer prominul i to, že již v roce 1934 poukázal na skutečnost, že peklo mělo zvolit k úkolu zničit svět válkou místo neurotického a poněkud judaisticky vyhlížejícího Adolfa Hitlera toho Hans-Jörgena Knappa, tu bloňdatou bestii, která již ve dvou letech umučila bez hnutí brvy tatínkovu kočku, když ji vhodila do sudu s mazutem...
Pozor!!! Sám velký pekelný vůdce přichází a jeho nálada nevěstí nic dobrého...
"Kterej parchant tohle vymyslel!" hřmí Lucifer ze své svatyně, přičemž do sebe hází jednu extázi za druhou. Odpovědí je jen dušené pochrchlávání. Všichni si myslí - "sakra, co nás buzeruješ, ty sám jsi to byl, ale to se nesmí říct..." V kuloárech grémia ještě před hodinou všichni poslouchali rebela Gamaliela, který hlásil:
"To ten kalevalskej metr veršů! Šéfik zapomněl, že Podzemskej i ten druhej všivák jsou pod ochranou finskejch pohanskejch božstev, na který sme my čerti krátký, protože Väinämöinen, Ilmarinen i sám velkej Ukko na nás zvysoka kašlou, neb na nás absolutně nevěřej..."
Nyní však i Gamaliel zarytě mlčí a spolu s ostatními velmoži pekel strnule zírá do podlahy, olepené polychlorovanými bifenyly.
"Arieli! Na kobereček!" hřímá Lucifer. Zmučený pekelník se šourá ke svatyni, ocas mu splihle visí mezi kosmatýma prackama.
"No co mi řekneš! Kterej zasranej anděl ti nakukal tenhle blbej nápad, kvůli kterýmu sme všichni k smíchu!??"
"No..."sípá Ariel, "mea culpa, šéfe! Odpusť, zvrzal jsem to!"
"To teda!" ječí Lucifer a mimoděk, pod vlivem 18 extází, se začíná škubat v rytmu neslyšitelného techna.
"No napadlo mě...myslel jsem třeba rozpoutat severskej vítr, mráz a činěnici, aby ti parchanti v tom Finsku zmrzli!" skřehotá Ariel. Ne, v poslední době opravdu nemá formu.
"Cože?" ječí Lucifer. "Ty ses zbláznil! Ty snad žereš místo plastickejch trhavin nebeský šlichty!"
"Ehm...ehm...šéfe" odkašlává si konečně Gamaliel, "nerad bych abychom opakovali stejnou chybu! Vzývat duchy Severu je blbost! Už si nepamatuju, kdo to byl, kdo vyslovoval ta zaklínadla", dodává pokrytecky, "ale od začátku se mi nezdál ten kalevalsky znějící rytmus...Co takhle jižní běsi! Co takhle karibský woodoo? Nestálo by to za úvahu?"
Peklo s úctou mlčí. Sakra, tenhle starej Gamaliel má pod rohama! I Lucifer se začíná usmívat, i když Gamaliel to z opatrnosti přisuzuje spíš předávkování MDMA, než zlepšené satanově náladě.
"Tak jo! Gamalieli, proveď rituál!" vyzývá Lucifer starého ďábla.
"Oukej, šéfe! Jen mohl bych-li dostat pohárek afghánskýho heráku, ať se mi líp přemejšlí..."

Prší. Leje. Z nebe se valí provazy vody. Gwaha-hurr, strážce všech karibských hurikánů si vyjel na útraty Pekla na dovolenou nad Českou republiku a protože se mu tady dost líbí, pěkně se činí. Nechápe sice, co to vlastně po něm ten zheroinovanej rohatej dědek vlastně chtěl, protože jeho zfetovanýmu mumlání nebylo pranic rozumět, ale co by moh chtít jinýho než pořádnou povodeň...Nic jiného totiž Gwaha-hurr pořádně neumí, ale zato pršet, to jo. Nad něj není! Pod vodou se nejprve ocitá Krumlov a Budějice. Pěkný! zasní se Gwaha-hurr, ale ještě by to něco chtělo...Prší tedy ještě další 3 dny, hurikánová norma 300 milimetrů za den se daří levou zadní. Voda zaplavuje Plzeň, Beroun a řítí se do Prahy. Česká země se ocitá na prahu živelné katastrofy. Vltava kulminuje 10 metrů nad obvyklým stavem. Karlín, Chuchle, Zbraslav mizí z mapy hlavního města. Gwaha-hurr je konečně spokojený a odlétá do rodného Port-au-Prince...

"To je parádička!" nechává se slyšet Lucifer, pařící ve VIP Peklobaru. "Takovejch škod! Takovejch nešťastnejch osudů! Tolik zničených domů, polí, kulturních památek...Prasomilo, ještě hekťák toho výbornýho cyankáli! Jedéém, paříme!!!"
Luciferovu uchu však neunikne jakýsi šepot v rohu baru.
"Pánové, děje se něco? Proč se nebavíte!" volá ještě žoviálním hlasem na skupinku ďáblů u zadního stolu, štamgastského stolu, kde smí sedět jen Luciferův zástupce Belzebub a jeho chráněnec Gamaliel, který tuhle nádhernou povodeň tak krásně zařídil. Tak proč se nese odbojný ropot právě odsud! To bych nečekal!
Po chvilce se ozývá sám Belzebub:
"Promiň, kámo, ale mě se něco nezdá. Myslim, že bysme neměli tady na vedení tolik chlastat...Mám pocit, že se nám vykouřilo z hlavy, proč tahle spoušť vůbec vznikla!"
"Spoušť? Jak to ty vole mluvíš! Vždyť je to super!" odkládá servítky stále opilejší Lucifer.
"Super?" odtuší Belzebub. "Já jenom mám pocit, že se nám to woodoo trochu vymklo z ruky...šlo přece o to odstranit ty dva ztřeštěný severský potkany a ne zničit zem, která nám šla dycky pěkně na ruku! Zem, ve který každej druhej krade a kdo nekrade, tak rovnou tuneluje! Zem, kde se nejvíc daří bolševikům, kde je to je jeden vedle druhýho bastard, podrazák a bezpáteřní bestie! (samozřejmě s výjimkou Vás, milí čtenáři!!!) Má tohle nějakou logiku? Ty dva, pokud vim, maj už sbalený bágly a jen si už zjišťujou, kterym vlakem se dostanou do Německa!!! Mám pocit, že jsme to trochu přecvakli..."
Lucifer, posilněný hltem pálenky s příměsí prionu způsobujícího Kreuzfeldt-Jakobovu nemoc se neudrží a řve na nebohého zástupce:
"Ty renegáte! Ty zrádče! Ven!!! Vypadni!!! Táhni na stopadesát let do nebe mejt andělský mušle!!!"
Poté, co se VIP bar zcela vyprázdní, neb démoni jdou Belzebubovi sbalit bágl, se však chytá za hlavu, vyje a úpí:
"Ajó!!! Moje Čechy!!! Moje oblíbená dovolenková destinace!!! Ten Gamaliel, ten to zase pěkně proved!!! Bože, my jsme úplně znemožněný!!!"

To byla Luciferova poslední chyba. Na slovo "Bože" totiž již statisíce let čekala nebeská armáda vedená archandělem Michaelem, vtrhla do pekla a počala nevídaná personální čistka. Lucifer se zachránil skokem do znečištěného Aralského jezera, odkud v současné době vede exilovou pekelnou vládu. Tato vláda má ovšem v současné době zcela jiné starosti, než stíhat Pláču s Rosomákem...
( - čtk - )

<<< x >>>